Spectral

Moldavští strašáci za nepřátelskou linií.

Krom bohaté streamovací filmotéky a (povětšinou) kvalitních seriálů, vypustí někdy Netflix do světa i vlastní celovečerní film. Poté, co se objevil ke zhlédnutí Spectral, rozjela se internetem slušná šeptanda, která slibovala netradiční béčko, v němž se vojenská jednotka, zaříznutá v Bohem zapomenuté Moldávii, musí krom povstaleckých jednotek vypořádat taky s nepřítelem, který pendluje na hranici našeho a onoho světa. A protože okultním vědám armáda moc neholduje, namísto provařeného exorcisty s krucifixem a svěcenou vodou, povolá do zbraně vědeckého pracovníka, který má na svědomí speciální brýle, díky nimž mohou vojáci svoji osobní smrtku, pár vteřin předtím, než si pro ně definitivně přijde, zblízka prohlédnout.

Nebudeme si nic nalhávat, je to béčko se vším všudy, které se nebojí bezostyšně hrábnout plnými hrstmi všude, kde to v posledních pár letech na tomto žánrovém poli fungovalo. Za nepřátelskou linií, Na hraně zítřka a 13 hodin: Tajní vojáci z Benghází, na to vše si během sledování vzpomenete. Ať už se jedná o lokace balkánského poloostrova,  para-militární říz nekonvenčním nepřítelem, nebo osamocenou vojenskou jednotku, která musí odolat několikanásobnému tlaku nepřítele. Zní to jako ideální mix, který by měl dokonale naplnit šablonu večera „Netflix and chill“.

Jenž já mám v poslední době čím dál větší problém s filmy, kde mě nebaví jeho hrdinové. Buď jim chybí lidský rozměr, kousek charismatu, nebo jim prostě ve finále o nic zásadního nejde. Jistě, jde jim většinou o život, ale protože víte, že se pohybují ve filmu, jakýkoliv pokus o vibe alespoň jednoho receptoru sympatie, prostě končí fiaskem. A Spectral je v tomto přímo učebnicový. Pokud vezu děj na takové vlně klišé, mohla by se s ním svést i trocha toho osobního kýče, který v podobných případech znamená čekající těhotnou manželku doma, hrdý patriotismus, dítě s leukemií, nebo démon alkohol na (dočasném) ústupu. A protože o hrdinech nic nevíme, jsou vám úplně ukradení. Duchové je kosí jak na běžícím pásu, ale chvílemi vám z toho cuká koutek, nebo tiká v oku. Záleží, jak to máte v podobných případech nastavené. Jenže pak máte ale taky bohužel dost času se začít rýpat ve všem ostatním.

spectral-trailer
Zdroj: slashfilms.com

Jasně, řemeslně je to zmáknuté obstojně. Nic Mathieu má za sebou spoustu reklam, přičemž se nebojí přitlačit v akci a trikaře dovede nasměřovat taky správným směrem. Jen mu v jeho celovečerní prvotině chybí něco výraznějšího v záloze. Celá ta moldavská eskapáda vypadá, jako by štáb počkal, až z lokace vypadnou filmoví dělníci z Expendables 2, aby si tam něco málo natočili i oni. Takže to povětšinou kopíruje slavnější vzory, přičemž se dramaturgie nechává inspirovat herní architekturou, tudíž závěrečná bitva o elektrárnu už působí jako slušně renderované outro nějaké futuristické armádní střílečky, kterou koupíte v konzolovém výprodeji.

Děj prakticky neexistuje, intro – vysvětlení situace – problém – řešení č. 1 – špatně – řešení č. 2 – špatně – řešení č. 3 – správně, pointa je na stole ale… – závěrečná bitva – outro. Blbé mi na tom přijde to, že děj dost zásadně opomene dvě věci. 1) Co dělá americká jednotka na sklonku občanské války v jižní Evropě? 2) K čemu vlastně doopravdy slouží speciální brýle, skrze které pak vojáci vidí duchy? Na to první si dovedu odpovědět tradičním vývozem demokratických hodnot, k tomu druhému mi nepomohlo ani pustit si úvod ještě jednou.

Spectral tak v závěrečném hodnocení nevychází jako prohra, ale spíš jako klausovská „ne-výhra“. K plnému uspokojení by chtěla údernější dohled a schopnějšího realizátora, který dovede vidět dál, než za minutový horizont televizní reklamy. Že pak ale Netflix nevypustí z klece rázného dramaturga a agilního střihače, je už na pováženou. Je mi trochu líto nedat aspoň 60%, ale čím víc stopáž roste ke dvěma hodinám, tím víc jsem nudou okusoval ovladač.

PS: Docela by mě zajímala historie předprodukční fáze filmu a jeho vyznění. Původně totiž Mathieu dodal Legendary pictures jenom scénář a realizovat měla norská dvojice Rønning a Sandberg. Celý děj se měl odehrávat na Manhattanu a občasné zmínky o filmu staré už bezmála tři roky hovoří o velmi ambiciózním projektu. Vše se ale změnilo útěkem režijní dvojice k Disneymu, aby natočili Piráty z Karibiku 5. Škoda, tenhle carpenterovský derivát mohl být opravdu tím řízným béčkem, které teď mnozí zbožně – a z mého pohledu zbytečně – vzývají.

50%

2 Replies to “Spectral”

Napsat komentář