Temná věž

Knihy Stephena Kinga lze adaptovat buďto skvěle, průměrně, nebo bohužel i jako Temnou věž

Literární rok 2014 byl pro mě rokem Temné věže. Stíhám toho číst málo, ale od sedmidílné ságy Stephena Kinga nešlo odtrhnout oči. Je to fascinující čtení, které koketuje snad se všemi žánry, a dodnes mám v živé paměti chvíle, kdy jsem zběsile listoval napínavými pasážemi a stejně tak odolával nutkání hodit Kindle do kouta a už se k tomu nikdy nevrátit, protože bizarních dějových zlomů se vám v ní taky nedostane zrovna pomálu. Každopádně odměnou je vynikající vyvrcholení a pointa, u které jsem se smál asi pět minut a skláněl Kingovi ty nejhlubší poklony.

Převést ságu do hrané podoby si vzalo za cíl už několik tvůrců, včetně třeba J. J. Abramse, kteří však od projektu odstupovali s tím, že osekaná filmová verze je nepředstavitelná a velkolepá série pro kabelovku zase příliš… velkolepá. Při zachování soudržnosti a ctění předlohy by tvůrci museli zabíhat do obřích kulis, rozsáhlých trikových scenérií a především by servírovali děj, pro který možná není ve středním proudu divácké obce místo. Což jsou ale informace staré cca deset let. Od té doby se mnohé změnilo a kupříkladu Hra o trůny dokázala, že i košatá knižní předloha může být důstojně adaptována. Divácké vnímání se taky posunulo jinam, tudíž příběh bohatý na neočekávatelné zvraty může být vlastně plusem.

.Zdroj: Collider.com

Každopádně práva měl v ruce Ron Howard a studio Sony, které je v poslední době pověstné širokou škálou hloupých rozhodnutí (Spider-Mana raději dobrovolně vrátilo Marvelu) a tak se šlo filmovat stůj co stůj pro velké plátno. S vidinou, že pokud film uspěje, bude se příběh Temné věže dále rozvíjet na televizních obrazovkách. Předestírám dopředu, že horší dramaturgický tah letos v Hollywoodu asi nikdo nevymyslel. Přístup ve smyslu, že „něco natočíme a pak k tomu případně dodáme víc“ absolutně zabíjí potenciál, který v sobě sága nabízí. Začíná se zhruba ve třetině, kdy si k sobě hledají cestu pistolník Roland Deschain a teenager Jake Chambers. Toho trápí vidiny a noční můry, v nichž se mu krom Temné věže a Rolanda zjevuje i tajemný Muž v černém. A pokud máte zlé sny, které černou voskovkou sázíte ve dne na papír, není se čemu divit, když rodiče kapitulují a pozvou si domů zřízence, kteří vás mají odvézt na psychiatrii. Jakeův úprk, průchod portálem a konečné setkání s Rolandem, prastarým Pistolníkem, tak může pokračovat v honbě za Mužem v černém, který chce zničit Temnou věž. Ta chrání náš svět i všechny ostatní kolem, aby do nich nepronikla stvoření z temných dimenzí.

Ve zjednodušeném popisu to vypadá jako příběh pohodového akčního béčka. Jenomže i když se budu chtít mermomocí oprostit od knižní předlohy, zůstane mi k dispozici pouze rutinní a ničím nezajímavá devadesátiminutovka, která prohrála s vlastními ambicemi. Alespoň na začátku natáčení to tak ale nemuselo vypadat. Idris Elba v roli, pro kterou fanoušci léta chtěli Viga Mortensena, protože „papírový“ Roland je modrookým blonďákem, ukazuje, že to není o barvě kůže, ale o neutuchající energii vyzařovaného charismatu. A Matthew McConaughey, už léta zaparkovaný v charakterních rolích, s Oscarem nad krbem, které dávají zapomenout, že to ještě dekádu nazpět býval „sunny boy“, který hrál především perfektně načechranými vlasy a s rozepnutou košilí na výstavně vyrýsovaném hrudníku.

Jenomže prohrát se dá i s takovým materiálem. Těžko říct, za kolik si toho může talentovaný Dán Nikolaj Arcel, který tímto vstoupil na hollywoodské hřiště, sám a na kolik je jeho práce zredukovaná zásahem producentů. Jsou z toho cítit ambiciózní náznaky, které jsou patrné především ve výběru lokací a celkovém výtvarném řešení. Skalní pustina, či tajemný les jsou vtahující a je vidět, že Arcel má spolu s kameramanem Rasmusem Videbaekem cit pro vizuál. Jenže velmi brzy se vám to začne zajídat, protože tři hlavní hrdinové se s ubíhajícími minutami noří hloub a hloub do bahna z prstu nohy vycucané historky, v níž nefunguje ani jeden z nich. Roland je Pistolník, který je za pomstou hnán dost jalově kvůli smrti otce, Muž v černém touží zničit věž z nikoliv těžce uchopitelných, ale absolutně nepochopitelných důvodů, a Jake Chambers je otravný teenager, jaké vám Hollywood seká dva tucty ročně. Žádná vazba nedává smysl, všechny kroky jsou vlastně úplně nahodilé. Díky portálům se střídají světy, kde se ti tři prohání, občas vystřelí, ale jinak jsou vám úplně putna.

Roland funguje jen díky Elbovi, ale chybí mu jakýkoliv cool moment, něco co by z něj udělalo onu poslední žijící legendu. O tom, že by se mu mohlo dostat trochy tragiky, jíž by měl ve skutečnosti oplývat, ani nemluvě. Jenže může být hůř a to tehdy, když doputuje do našeho světa a pokusí se o humor. To už vám bude za tvůrce vyloženě stydno. McConaughey pak zase poodhalí hruď a s nagelovanou, černě nabarvenou patkou vypadá směšně natolik, až máte chuť jej nasměrovat k prvnímu emo srazu, který ještě nestihl vyjít z módy. Jeho Muž v černém není démonickou figurou, ale otravný šašek, který má hrůzu nahánět tak, že přijde k vám domů a udělá vám palačinky. Fakt! Debilnější roli si Matthew nestřihnul dobrých deset let.

Navíc to celé trvá směšných devadesát minut. Marně se snažím přijít na to, co koho vedlo k tomu, aby náběh na zásadní sci-fi/fantasy událost odstartoval zrovna takto, tedy formou osekaného dvouapůlhodinového filmu, nebo rozšířeného pilotního dílu seriálu. Při šedesátimilionovém rozpočtu a tržbách 111 milionů dolarů možná někoho přepadne myšlenka, posunout to vše dále, ale tady nemá pokračování smysl. Tady je třeba okamžitý restart, kdy se bude navěky mlčet o tom, že tohle někdo dovolil natočit a někdo dokonce pustil do kin. Dobrovolně. Mezi lidi. Za peníze!

10%

Napsat komentář