Star Wars: Poslední z Jediů

Hvězdné války o přízeň diváků, fanoušků i ortodoxních vyznavačů.

Hollywoodem frčí franšízy, filmová univerza a série, které se rodí, umírají, nebo velmi dobře namazané pokračují. Ale TEN vesmír je stejně jenom jeden. Ten, kde se střetává světlá a temná strana Síly, a která už čtyři dekády živí armádu fanoušků i peněženky producentů. Star Wars jsou produkt, dokonale vysoustružený, ošetřený a opečovávaný producentský výrobek promyšleného korporátu. A to od počátku. Takže je pro mě vcelku velkým překvapením, že po premiéře Epizody VIII vyplula na povrch velkolepá stoka nadávek a nelichotivých přídomků, přičemž tím nejvýraznějším, a tím pádem i nejvíc pozérským výkřikem je, že „Disney kurví Star Wars“.

Když Disney Star Wars přebíral, řvali členové téhle sekty (k ničemu jinému se hardcore fanbase nedá přirovnat) na sociálních sítích, že pod Myšákem značka umře a nic ji nespasí. Ta samá sekta zřejmě zapomněla, že původní Hvězdné války už za sebou měly několik přestříhávání, několik remasterů trikových sekvencí a ochotu jejich duchovního otce, George Lucase, nastříhat do nich i nové záběry s Natalie Portman apod. K tomu nedošlo, pouze v závěru šesté epizody uvidíme Haydena Christensena. Je to důkaz ztráty tvůrčí soudnosti a neochoty zbavit se opičí lásky ke svému dítěti, takže zatímco Lucas spíše už škodil, u Disneyho měli velké plány. Že spolu s filmy chtěli naládovat divákům více roztomilých figurek, hraček a Lego stavebnic, o tom není sporu, ale pořád šlo hlavně o nové filmy, které budou rozvíjet ságu rodu Skywalkerů dále.

Zdroj: starwarsnewsnet.com

A zatímco svěřit Epizodu VII J. J. Abramsovi, který to za kamerou umí líp, než kdejaký jiný geek v Hollywoodu, byla víceméně nevyhnutelná povinnost, odvážněji se mohli u Disneyho postavit až k epizodě osmé. Výběr Riana Johnsona nebyla náhoda. Má za sebou menší filmy, i ten Looper je vlastně indie sci-fi za skromných 30 milionů dolarů, plus pár epizod z velebeného Breaking bad, přičemž klaustrofobní Moucha i velkolepý Ozymandias dokazují, že Johnsonova síla je především v postavách a práci s nimi. Takže ač k překvapení mnohých, dávalo to smysl. Odkazování k duchu „staré“ trilogie šlo do plných, protože po vizuálně pestré představovačce šlo především o to, aby se hrdinům nahlédlo trochu do hlavy.

Minule se naslibovala velká dilemata a ta se teď rozehrávají v úchvatných partech. Johnson ubral na akčním řádění a dává přednost tomu, aby se hrdinové spíše vykecávali. V úvodu ságu doslova rozbombarduje a pak se na hodinu a půl utlumí. Kylo Ren odhazuje masku a Adam Driver coby Ben Solo ukazuje, že herecky mu v nové sérii není rovno. Je v něm kus manipulativního zmrda, cynického floutka ale i nešťastného mladého kluka, který neví, jak se ke všem dilematům, před kterými stojí, postavit. Za to Rey si i nadále uchovává kus tajemna. Jsou opravdu její původ, a kdo jsou její rodiče, důležité? Nebo se opravdu karty, jak se pomalu rozdávají, udrží ve hře i v dalším díle? Johnson odpovídá na staré otázky, ale zároveň pokládá i nové. Rod Skywalkerů zbavuje nánosu mýtů, které se na něj za několik dekád nalepili jak ve fikčním světě, tak i v hlavách fanoušků. K odvážné relativizaci Leii a především Luka si vybírá dostatečné množství času, nikam nespěchá a tíha starého mentora i ikonické princezny je najednou těžká. Svět v předaleké galaxii ztrácí fantastické pozlátko a dilemata, která přirozeně vyplývají na povrch, získávají mnohem uvěřitelnější a lidštější obrysy. Samozřejmě s tím musí upozadit i ty, kterým bylo dopřáno více času minule. Finn i Poe hrají spíše vedlejší party, ale alespoň jim Johnson dopřává líbivou zápletku lupičské podívané, která možná uhání natolik zbrkle, až chvílemi klopýtá, ale vůči divákovi šponuje dynamiku, která jde napřímo proti pečlivému a pomalému výcviku Rey i Benovu odolávání oběma stranám Síly.  Ruku v ruce s tím se samozřejmě začne zpochybňovat i Síla samotná. Ben rozmlouvá s Rey i na dálku a Luke ledabyle odhazuje světelný meč a namísto toho třímá v ruce pochodeň, protože tisíce let staré učení možná opravdu zaslouží, aby odešlo.

To vše se pak odehrává v dokonale vymazlených kulisách, které jsou vrcholem produkčních možností současného Hollywoodu. Zapomeňte na digitální tajtrlíkování u Marvelu, nebo DC. Tohle jsou stylizované výjevy obrazové pompéznosti, které nemají široko daleko obdoby. Samozřejmě, kritici spílají Johnsonovi za to, že není tak pestrobarevný jako Abrams, ale považuji to za zásadní neporozumění. Spolu s kameramanem Stevem Yedlinem jsou obrazově skromnější, střídmější, aby následně nechali vyniknout ty nejzásadnější momenty, které si příběh a hrdinské akce žádají. Rozstřel vesmírné lodi je tichá symfonie, souboj v rudé Snokeově komnatě vrchol komplementárnosti barev a stopy červené soli zase fascinující kompozice, které mi přivodili stavy, jaké jsem posledně zažíval u Interstellaru, tedy úplné souznění s tím, co se děje na plátně, audiovizuální slast a touhu vidět to ještě tak 3x (nejlépe hned).

Vlastně tak svoji jedinou výtku směřuji k tomu, že bych to celé bral v původní avizované délce tří hodin. Chvílemi je cítit, že ne všechny motivy jsou úplně dotažené. Především Laura Dern vůči Oscaru Issacovi vypadá, jakoby uvažovala rektem a chvíli to trvá, než k divákovi dojdou všechny signály, které se možná válejí ve střižně. V několika rozhovorech s režisérem proklamovaná vidina toho, že na modrých plackách dostaneme rozšířenou verzi, ve mně ale budí důvěru v to, že všechna ta emocionální dramata budou dotažena do plných. I tak jsem ale z kina odcházel po všech stránkách vyčerpaný. Prožitek na maximum, jaký zprostředkovávají sociální dramata na filmových festivalech.

Disney Star Wars nekurví. Naopak jejich svět odvážně rozkrývá, nabízí nové možnosti směřování a bohužel, nebo bohudík, dovede jít naproti fanouškům i proti fanouškům. Ti první mluví o nejlepší epizodě od Impérium vrací úder, ti druzí sepisují petici, aby Posledního z Jediů vyškrtli z oficiálního kánonu. Dílem se tomu směju, ale taky mě to (potencionálně) mrzí. Baví mě na tom, jak se z lidí stávají zapřisáhlí konzervativci, kteří štkají nad tím, že si někdo dovolil jejich značku pozměnit, zároveň mě to mrzí, protože se bojím, aby v touze zavděčit se všem nezašel Abrams v Epizodě IX zase až moc do známých a vyjetých kolejí, které budou masově bavit, ale vlastně nikoho nebudou pohoršovat, ani popichovat, přesně jako Epizoda VII. Furt je mi ale tahle vidina o chlup sympatičtější, než pochybná jistota v podobě vyhozeného řemeslníka s megalomanskými sklony, Colina Treworrova.

Každopádně, samostatnou, nezávislou a novou trilogii pod Johnsonovým vedením uvidím mnohem raději, než prozatím nešťastné, produkčními problémy procházející spin-offy. A Epizodu VIII: Posledního z Jediů ještě několikrát jakbysmet, protože je to nejlepší epizoda od… no, prostě je to nejlepší Epizoda!

90%

Napsat komentář